1. světová válka
Památník obětem 1.světové války
28.6.1914 byl spáchán v Sarajevě atentát na následníka trůnu Rakousko-Uherské monarchie Františka Ferdinanda. Začala 1.světová válka. Vliv válečných událostí zasáhl i země české. Monarchie vyhlásila mobilizaci všech mladých mužů. Ubývalo potravin, vznikl černý trh, rozšiřovali se nakažlivé nemoci. V prosinci 1914 odešel do emigrace profesor filozofie T.G.Masaryk. V prosinci 1916 spolu s Dr. Edvardem Benešem a Milanem Rostislavem Štefánikem sestavili českou, posléze československou národní radu. Stala se hlavním orgánem politického odboje. V r.1916 byl vytvořen Český svaz a Národní výbor jako nejvyšší orgán domácího odboje, který spolupracoval se skupinou T.G.Masaryka. Spisovatelé zaslali českým poslancům, zastoupeným v říšské radě ve Vídni, svůj Manifest. Politická reprezentace se za velké podpory národa rozhodla oddělit české země od Rakouska-Uherska. V r.1917 v Rusku zvítězila proletářská revoluce. I u nás podnítila rozvoj národní myšlenky, poslání a úlohu dělnické třídy. 28.10.1918 byla vyhlášena samostatnost. 30.10.1918 politická reprezentace Slovenska přijala Martinskou deklaraci. Vznikla Československá republika.
V období 1.světové války se v obci projevoval nedostatek potravin a finančních prostředků na obživu. Bídu a obavy o další život násobil odchod velkého počtu mladých mužů na frontová bojiště. Stav bídy umocnila i vichřice s krupobitím, kterým byla obec zachvácena 5.7.1916. Byla zničena veškerá úroda na polích, v lesích polomy a vývraty. Škoda představovala víc jak 30tisíc pevných metrů. Nedostatek potravin se znásobil. Na požadavek obecního zastupitelstva přispěli vyšší orgány dodávkou většího množství mouky. Současně rozhodli, aby školní děti místo vyučování pomáhaly v zemědělství, sbíraly ostružinové a kopřivové listy, které měli odevzdávat ve prospěch rakousko-uherských vojsk. Vlastníkům půdy byly rozepsány povinné dodávky obilí a masa. Na frontách 1.světové války padlo 13 místních mužů : Bárta František, Haman Josef ml., Haman Josef st., Cempírek František, Haman Václav, Košťál Antonín, Losenický Josef, Losenický František, Opat Antonín, Opat František, Ptáček Josef, Šebek Josef, Tesárek Antonín. Válka skončila porážkou Rakousko-Uherské monarchie. 9.12.1918 bylo poprvé na velkém shromáždění v místní škole vzpomenuto ustavení Československé republiky, připomenuta úloha československých legií a zásluhy T.G.Masaryka. 7.3.1919 se konala ve škole první oslava narozenin prezidenta republiky T.G.Masaryka. V r.1930 byla významnou událostí obce oslava 80tých narozenin T.G.Masaryka. Obecní zastupitelstvo jej jmenovalo čestným občanem Cikháje. 7.3.1936 i přes to, že byl již rok prezidentem Dr. Edvard Beneš, se v obci uskutečnila největší oslava 86tých narozenin T.G.Masaryka. Na závěr oslav byla všemi přítomnými zazpívána státní hymna. Tehdy nikdo netušil, že to byl poslední společný zpěv naší hymny před německou okupací. 14.9.1937 T.G.Masaryk zemřel. V místní kronice se mimo jiné psalo : … Dotlouklo jedno z nejušlechtilejších srdcí, srdcí prezidenta Osvoboditele, jež byl také čestným občanem naší obce. Jako bychom všichni cítili, že ztrátou jeho ztrácíme jistotu a svoji bezpečnost, bezpečnost našeho národa a státu. V naší obci byla uctěna památka zemřelého prezidenta 17.9.1937 ve škole. V obci se sjednocovaly politické strany. Představitelé stran a spolků, se rozhodli uvolnit finanční prostředky a umožnit žákům místní školy výlet do hlavního města Prahy, aby uctili její velikost-symbol české státnosti. Z těchto prostředků každá rodina dostala obraz prezidenta T.G.Masaryka, byl zakoupen promítací přístroj a do obecní knihovny nové svazky českých knih. Došlo i k dohodě vybudovat památník občanům padlým v 1.světové válce.
24.7.1938 byl za velkého počtu obyvatel památník odhalen. Kámen pochází z lesa pod Tisůvkou. Finanční prostředky poskytli sami občané a místní strany a spolky. Na památníku je pamětní deska s nápisem: „Ten kdo padl v boji za svobodu neumřel, ale žije věčně.“