Přírodní památky

Dominantou katastru je především Žákova hora s nadmořskou výškou 810 metrů, která je od roku 1933 přírodní rezervací a v roce 2008 byla zařazena mezi evropsky významné lokality do národního seznamu Natura 2000. Vede zde také naučná stezka Žákova hora, která Vás seznámí s přírodou a historií pralesa na Žákově hoře, který je jedním z nejcennějších a nejstarších chráněných území v kraji Vysočina. Připomenutí si zaslouží i vrchy Tisůvka (790 m) se skalnatým útvarem Čertův kámen, Kamenný vrch (801 m), Šindelná (802 m) a Kašovka (720 m). Naopak nejnižší kóta k.ú.obce leží v údolí Stržského potoka (623 m).


 Žákova hora

Se svými 810 metry se řadí mezi nejvyšší vrcholy Žďárských vrchů. Do roku 1954 zde stála dřevěná rozhledna o výšce 40 m nabízející výhled do kraje. Je součástí Národní přírodní rezervace. Záznamy z roku 1366 uvádějí název „Mons clericus“, jiné, z roku 1368 německé označení „Schuelespech“. K místu se váže řada pověstí.

Stříbrná studánka

Nachází se nedaleko vrcholu Žákovy hory.  Místo je obklopeno řadou pověstí a pověr a stalo se i námětem některých veršů. Voda ze Stříbrné a nedaleké Křemelné studánky prý měla léčivý účinek. Turisticky atraktivní místo se 27.června 1970 stalo i dějištěm vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Ustanovující výnos zde na pařezu podepsal prezident republiky Ludvík Svoboda. Nedaleko pramenu byl zasazen památný buk. Slavnostního aktu se zúčastnili občané Cikháje i širokého okolí. Soubor Horáček z Rokytna předvedl skladbu Bohuslava Martinů a M. Bureše. „Otvírání studánek“. Později byl postaven v blízkosti studánky památník. Nedaleko je umístěn model milíře připomínající pálení dřevěného uhlí v oblasti. 

Prales

Lesy v katastru obce náleží do jedlo-bukového a smrko-bukového vegetačního stupně. V dřívější době pokrýval celé území katastru prales, do kterého začal člověk zasahovat teprve v 11. a hlavně ve 13. století. Od 19. století převládají smrkové monokultury. V kronice obce se lze dočíst, že na Žákově hoře byla jedle, která měřila v objemu 4,5 m a na Tisůvce měla být svalena jedle, která dala 35 kubických metrů dřeva. V roce 1954 byla na jižním a jihozápadním svahu Žákovy hory vyhlášena Národní přírodní rezervace. Pralesní útvar představuje autochtonní zbytek lesa – jedlobukový prales s příměsí smrku. Padlé a odumřelé kmeny jsou domovem vzácných druhů mechů, lišejníků a dřevních hub.

Čertův kámen na vrcholu Tisůvka

(nadmořská výška 792 m) Vrcholový skalní útvar, přírodní památka. Typ skalní hradby vznikl při ústupu kontinentálního ledovce mrazovým zvětráváním odkrytých skalních výchozů ve vrcholové části Tisůvky. Je typickým prvkem krajiny Žďárských vrchů a dokladem geomorfologického vývoje krajiny. Ke vzniku skalního masivu se váže lidová pověst, podle které se jedná o dílo čerta.

 

Přírodní podmínky

Katastrální území obce je řazeno do 5.vegetačního stupně – jedlobukového. Většina území (93%) je zalesněna převážně smrkovým porostem místy promíchaný s jedlemi a buky. 
Území leží v mírně chladné oblasti s průměrnými ročními srážkami kolem 800 mm. Pro oblast jsou typické převládající západní a severozápadní větry.
Díky hlubokým lesům je zde rozšířena srnčí a jelení zvěř. Z drobné zvěře se zde vyskytuje zajíc a místy bažant. V zemědělské výrobě jde především o pěstování obilí, brambor, lnu a v posledním období kmínu. 

Vodní plochy a toky

Katastr území obce náleží do dvou povodí. Severní a severovýchodní část katastru patří do povodí toku řeky Svratky, tedy k úmoří Černého moře. Zbývající část katastru náleží k povodí řeky Sázavy a to přítokem Stržského potoka, tedy k úmoří Baltského moře. V lesní části se nachází velké množství pramenů a studánek. Na odlesněném území byly provedeny meliorace a úpravy koryt potoků. Na k.ú. Cikháje se nachází dva rybníky – jde o Mlynářův rybník a o rybník Zlatnice.
Katastrálním územím prochází evropské rozvodí Labe – Dunaj.