Kulturní památky a zajímavosti

 

V obci bylo vystavěno dětské hřiště a vedle vytesána socha čerta s lavičkou sloužící k odpočinku.

Na území obce se nachází pět kulturních památek, zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR – zvonička, boží muka, pamětní kříž, vodní mlýn č.p.57 a bývalá Joklova hospoda dnes část usedlosti č.p. 59 (původně samostatné č.p.16).

Dále se na území obce nacházejí rovněž některé další památkově hodnotné objekty, které jsou zařazeny mezi památky místního významu – dům č.p.8 s kasulovým oknem ve štítu, dům č.p.49, zemědělský dům č.p.39 a kaple při hasičské zbrojnici.

Dětské hřiště

V roce 2013 se v obci vybudovalo dětské hřiště a k tomu určené parkoviště. Hřiště se nachází pod Restaurací Tisůvka, kde se počítá s větším přísunem turistů (cyklistů), kteří Cikhájem projíždí. Na hřišti je stezka z klád, dřevěný drak a vozík určený dětem ke hraní a lavičky k odpočinku.

Socha čerta 

V rámci úpravy obce a nové turistické atrakce bylo rozhodnuto o vytvoření dřevěné sochy čerta ze starého stromu vedle dětského hřiště. Byl osloven pan Petr Takacs ze Světnova. Konečná podoba je taková, že ze stromu je vytesána abstraktní socha, pod kterou na lavičce sedí čert.

Zvonice u Koláčkových

V roce 1861 tehdejší rychtář Ignác Pešl nechal postavit zděnou zvonici u Koláčkových. Jednalo se o zvoničku kruhového půdorysu, prolomenou dvěma malými obdélníkovými okénky a vchodem segmentově zaklenutým. Střechu pokrýval šindel a ukončena byla obyčejnou makovicí. V roce 1872 hrozilo, že kryt zvonice spadne. Tehdy starosta Josef Haman a kryt zvonice (makovici) nechal nahradit křížkem. Zvon ze zvoničky byl po válce umístěn do kapličky postavené v roce 1908, odkud byl zvon odvezený za okupace Němci. V roce 2005 byl odlit ve firmě ŽĎAS,a.s. Žďár nad Sázavou nový zvon a obci věnován. Ten byl zavěšen nad kapličku a odtud byl zvon vrácen zpět do zvoničky. V roce 2005 byla zvonička nově opravena.

  
 

Boží muka

Boží muka pocházejí z roku 1713. Jejich původní určení se dosud nepodařilo objasnit. Původně sloužila boží muka jako připomínka šťastných i nešťastných událostí, které se na daném místě přihodily. Kolemjdoucí měli přimět k zastavení a zamyšlení. Ze svého původního místa byla památka odstraněna v 60-tých letech 20.století po pádu následkem dopravní nehody a uložena v depozitáři.
V roce 2004 zastupitelé obce rozhodli provést obnovu božích muk. Restaurátorských prací se ujal akademický sochař a restaurátor Martin Kovařík. Všechny díly se však nedochovaly. Bylo nutné zhotovení kopie chybějící hlavice. I.etapa byla dokončena 30.11.2004, II.etapa byla ukončena 30.10.2005. 9.11.2005 proběhlo předání božích muk akademickým sochařem a restaurátorem Martinem Kovaříkem a navrácení na jejich původní místo.

Pamětní kříž

Pamětní kříž byl postaven v roce 1885 u hlavní silnice. Bylo to místo zastávky procesí při klášterních poutích i místo motliteb a oslav při různých příležitostech společenského života. Kříž se stal symbolickým místem posledního rozloučení se zesnulými občany obce.
V rose 2004 zastupitelé rozhodli provést rekonstrukci a přemístění kříže. Kříž byl silně vychýlen dozadu, povrchově znečištěn, v místě ukotvení trnu byla prasklina. Kříž stál v bezprostřední blízkosti silnice, která se neustále rozšiřuje a navyšuje. Památka trpěla otřesy projíždějících aut. Ministerstvo kultury, jako příslušný orgán památkové péče, udělil souhlas s přemístěním kříže do centrální části obce. Restaurátorem litinového kříže byl akademický sochař a restaurátor Martin Kovařík, který 9.11.2005 předal obci nově zrestaurovaný a přemístěný kříž.

Vodní mlýn

Tento dům patří mezi nejstarší historické objekty obce. V roce 1771 mlýn koupil od vrchnosti Josef Sáblík. Po něm ho zdědil jeho syn Jan, který byl rovněž vyučen mlynářem. Kdy byl mlýn zrušen není známo. Z původního mlýna se zachovala pouze obytná budova. Kamenná mlýnice je zcela zničena, zbývá pouze několik pilířů. V současné době je stavba v soukromém vlastnictví Ing. Tomáše Roučky.

Bývalá Joklova hospoda

Každá budova má svoji historii. Říkalo se že v době rozvinutého sklářství se zde vyráběli šrouby a jiná zařízení. Budova měla mít název „Ve šroubárně“. Později byla přestavěna na panskou krčmu. První zprávy o této hospodě jsou z 16.století. Stala se střediskem kulturního a společenského života té doby. Scházela se v ní vrchnost i projíždějící formani. V roce 1774 dům jako panskou krčmu koupil František Peschl. Později ji zdědil syn Jan,který měl syna a dceru, která se v r.1890 provdala za Petra Jokla z Pivonic. Ten se stal novým hospodským a populárním lidovým vypravěčem a písničkářem. Do hospody za ním přicházelo mnoho známých osobností z řad spisovatelů a vysokoškolských profesorů. Měl v držení státní hřebce a spolupracoval s brněnským rozhlasem. Formani, kteří se zde zastavovali vyprávěli o důležitých událostech z blízkého i dalekého okolí. Petr Jokl zemřel 30.12.1950. Dům s hospodou zdědila dcera Ludmila, která se provdala za Františka Hladíka. Hospoda byla uzavřena v šedesátých letech minulého století.

 
 

Památky místního významu

Dům č.p.8 s kasulovým oknem ve štítu

Dům původně vlastnil místní sklář Josef Schier. Po roce 1840 jej koupila rodina Benešova. Poté byl jeho vlastníkem František Uhmann, Zdeněk Holemář a současnou majitelkou je Mgr. Majtnerová. 

Dům č.p. 49

Tento dům postavil Josef Pešl. V domě byla místní kovárna. Po smrti kováře Pešla jeho syn Rudolf odešel pracovat do Vídně. Dům koupila obec a upravila jej na školu. Po přestěhování školy do nové budovy dům koupil velkostatek a upravil je na hájovnu, majitelem je firma KINSKÝ Žďár,a.s. Žďár nad Sázavou.

Zemědělský dům č.p.39 (budova Dvora)

Jednalo se o budovu, ke které patřila i hospodářská stavení – majetk žďárského kláštera. Usedlost sloužila jako vrchnostenský Dvůr, centrum bývalé klášterní usedlosti Walddorf, určené k chovu dobytka a zásobování žďárského kláštera zemědělskými produkty. V roce 1784 došlo ke zrušení kláštera ve Žďáře a řeholní komunita odešla. V roce 1789 byl panský dům rozdělen a pozemky odprodány. Z částí dvorského stavení vzniklo seskupení dvou největších gruntů. V současné době je budova v soukromém vlastnictví rodiny Kozlových č.p.1 a rodiny Šmardových č.p.39, kterou využívají k rekreačním účelům.

Kaple při hasičské zbrojnici

Dům byl postaven jako izolační místnost s hasičskou zbrojnicí v roce 1890.V 60tých letech 20.století došlo k rekonstrukci budovy. V té době byla zrušena kaple a odstraněny náboženské symboly. Kaple byla využita jako vchod do prodejny smíšeného zboží. Koncem 20.století se budova znovu opravuje a obnovuje se kaple. V roce 2001 byla kaple vysvěcena sv.Anně. Ve věži kaple je zavěšen zvon s elektronickým vyzváněním. Kaple sv.Anny je součástí budovy (ubytovny Chalupa Cikháj č.p.56).